Září 2011

Náhled? :D

25. září 2011 v 21:58 | Couturiere.
Helejďte, už mám zase náladu psát. :D Mám radost z toho, že Clairen do toho jde se mnou, jen se s ní ještě musim domluvit odky začnem. :D jee já mám teď tolik nápadů. :D To je hrozný, možná je to ale jen tím, že právě sleduju Česko Slovensko Má Talent. Některý výroky poroty a moderátorů jsou fakt nezaměnitelné! :D A už moc bych chtěla změnit design. :D No táák, jeden už mám urobenej, ale čím víc se mi nelíbí. :D Asi by byl jenom přechodný :D A k tomu nevím, jestli vůbec bude fungovat. :D No, tady na něj máte odkaz, ale můžu vás ujistit, že je to vážně hrůza. :D
No teď jsem se rozhodla, že žádný odkaz nebude. :D Je to přeci jenom příliš hrozivé :D Jdu asi na jiný :D
Báááj :)

Stamps ♥

25. září 2011 v 19:09 | Couturiere. |  Kusowky
Nejsou mojí výroby, ale mě se hrozně líbili, no aspoň se o mě můžete opět dozvědět víc, protože vše co je na nich prostě žeru! :D
A omlouvám se, že nepřidávám články, ale jaksi taksi neni o čem psát a přeci jenom si hci tu devítku užít! :) Ne jenom sedět za kompem! :)
n
Zdroj stampek: DA

____________________________________________________


Taký nápad!..

20. září 2011 v 19:03 | Couturiere. |  Bin
Znáte třistyšedesátpětku (nee opravdu to nemůžu napsat normálně)? Jestli ne, tak je to to, že po dobu jednoho roku každý den vyfotíte nějakou fotku. Když zapomenete nevadí, ale neměly by jste. :) No tak mě napadlo, že bych se o to pokusila. Ne asi úplně bych to nedala. :D Ale aspoň něco ne? :D Šli by jste do toho někdo se mnou? Kdybych do toho šla ještě s někym, tak bych pak měla větší odhodlání. :D

VYHODNOCENÍ finálového kola SONC!

18. září 2011 v 20:07 | Couturiere. |  Diplomy pro vás

Anooooo!!! Máme vítěze!!!

*SimiQ*/fabulous. suveréně porazila svoje soupeřky s čokoládovou zmrzlinou!
Patří ti velká gratulace a samozřejmě i slíbené ceny!
• Diplom
• Reklama na čtyři týdny
• Ikonka (pokud nechceš řekni - v takovém případě se reklama prodlužuje o 3 dny) (pokud chceš řekni s čim)
• BONUS - cokoliv co si řekneš - jen se to nesmí týkat mého blogu a žádné reklamy na osatních blozích (ovšem pokud se mi to hodně nebude líbit, tak to ještě prodiskutujem)

Nesmím zapomenout na důkaz, že opravdu zvítězila:

A také nesmím zapomenout na poraženou - Nikolll-ku! Tobě samozřejmě gratuluji k druhému místu. Diplom udělám a reklamu splním. Ikonku také udělám (pokud nechceš, reklama se prodlouží o tři dny, pokud jo, řekni s čím).
__________________________________________________________

Otázky do videoodpovědi

17. září 2011 v 15:39 | Couturiere.
Tak ahooj! Mám zase chuť natočit novou videoodpověď, protože jsem si stáhla program na úpravu videí už by to nemělo být tak hrozné! :DD
Vlastně nejenom proto, chtěla bch už tenhle článek enchat, odit ho do boxu aby jste mi tam mohli psát pořád. :D Každej kolik chce komentářů a jak chce často. :)

Tak pište. pište. :)) Budu moc ráda. :)


jdu si koupit mikinu, vyhlídnu si svetr a koupím kalhoty.

15. září 2011 v 17:49 | Couturiere. |  Diary
Aj lidi.:D Jak je. :D Mám zas chuť psát nějaký článek. :D
Jak už by jste z nadpisu mohli tipnout, dnes jsem byla nakupovat. Záměrem bylo koupit si mikinu, protože mám samé šedé, černé jednu modrou, která je mi už malá. A jednu proužkatou u které jsou mi velké rukávy. :D Víte jak těžký je si vybrat mikinu? :D HROZNĚ. :Ddd Zvlášť tady u nás v tomhle městě.!


Šla jsem ještě s jendou kámoškou, nejprve jsme zamířily do Mercury, kde jsme prolezly různé obchody, třeba jako Cropp Town, GATE (miluju ten obchod, akorát, že nemaj pěkný mikyny :P)
Dále jsem si postěžovala na záchod, že chcou vybírat pět korun, nakonec.. ikdyž při velkém odmítání jsem jim ty prachy dala, jelikož to bylo akutní... :D
Dále jsme šly do jednoho obchodu, už nevím, jak se jmenuje, ale prodávají tam hrozně dobrý buchtičky. :D No. Spíš buchty. Nee buchty zase nee, spíš buchtičky, jsou hodně malý. :D
Potom jsme to namířily na 'lanovku', kde jsme konečně našly pár dobrých obchodů, v LINDEXu zrovna nic nebylo, tak jsme šli do New Yorkeru, noo vida... tam maj pěkný věci! :D vybrala jsem si svetr, zkusila jsem si ho a oukeej, líbí se mi. ♥ :D pak uvidím černý kalhoty. :D joo jasně, černý kalhoty potřebuju.,.. zkusim si je.. BINGO! Padnou. :D No a teď řešit to dilema, co si koupit jako rpvní. :D Vybrala jsem si kalhoty. :D
No a už příliš dlouhý článek.
AGAIN

A omlouvám se všem klukům, co jsou na blog.cz. :DDD

Would you be my Romeo?

12. září 2011 v 17:00 | Couturiere. |  Diary

Ou lidi.. já z vás žasnu, to, že si nepřečtete koment a pak jste nasraný neni moje chyba! Nebudu to říkat konkrétně, ale jestli ta holčina čte tenhle článek, tak ona sama ví!
PS: Možná ti tu reklamu o hoodně zkrátim!

______________________________________________

Tak co lidi? Jak bylo ve škole? :D U mě docela pohoda. :D Pár přísných crazy pohledů od naší angličtinářky, zábavné počítače a radost z toho, že jsme na ně nedostali Schnelzra.! Pondělí je celkem fajn. Tedy když to tak vezmu. Proč? Protože všechny čtyři ostaní dny máme ty předměty tak blbě rozházený, že se můžeme unudit k smrti! Ty nejlepší hodiny jsou buď po těch nejnudnějších nebo úplně na začátku. Když jsou úplně na začátku tak vám za celý den ta nálada hrozně rychle vyprchá..
Jak tak na to koukám a uspořádávám si myšlenky, zjišťuji, že mě ten obrázek nějak až moc dostává do dobrý nálady. :D A také zjišťuji, že čím víc se na něj koukám, tím víc vidím chyb. :D Koukejte třeba na ty nehty. :D Jasněě, moje občas vypadají stejně, ale na fotku bych si to nedala.:D
Všimli jste si taky, že skoro všechny články zařazuji do diary.? :D teda když nepočítám tu soutěž. :D

__________________________________________

Jinak mrzí mě, že jsem v sobotu nebyla na Budvaru (Budvar fest ČB). Ale moje kamarádky prostě odmítají. Nechápu je. :D pořád ,,já chci kluka, já chci kluka..'' noo a nikam nechoděj. :D Se z nich zbláznim. :D Ale mám je ráda. :D
__________________________________________

Jo a ještě jsem chtěla říct, že naše trhlost stále pokračuje. Proč? Protoč.:D Néé, tak dneska jsme šly ze školy a zpívaly si buď tu písničku šmloulové:


Ale v podání: lá lá la la la lá la la la la láááá :DD
Druhej song, který jsme si zpívaly:


Třetí song: :DDDDDddddddDDDDDDdddd


VANILKO ČOKO-ČOKO-LÁDA :DDDDDDDDD
No nic. :D Asi budu končit. :D

FINÁLE SONC!!!!!

11. září 2011 v 22:10 | Couturiere. |  Soutěže
Tady máte výsledky ze sedmého kola:

Nejméně hlasů měly Amy a Mishel. A jen kvůli nim mám po celou soutěž chuť na muffiny. :D ♥
Na diplom chtěly nějakou kusowku, tákže tady je:


• Pak jsem ještě slíbila reklamu na dva týdny, a už by měla být na mém blogu
Už nám zbyly jenom dvě soutěžící, je to tedy finále aproto sem dám jen malou tabulku:

PřezdívkaBlogCukrovinka
Nikolll-kahttp://nikolll-ka.blog.cz/Cukrová vata
*SimiQ*http://happy-cute-dogs.blog.cz/Čokoládová zmrzlina

FINÁLOVÉ KOLO
- ROZHODUJE SE O CELKOVÉM VÍTĚZI!!!

Potkat dvě učitelky v úplně cizí vesnici, jak si kupují meloun? No.. síla.

10. září 2011 v 19:39 | Couturiere. |  Diary
k nadpisu: tohle se fakt může stát jenom málokomu. :P :D
__________________________________________________________________

Omlouvám se, že jsem moc nepsala, ale s tím teď jak vidím má problém více lidí. :) Uvažuju o změně vzhledu.. ale neee, ještě je tu moc krátce. :D Jsem hrozná, já vim. :D Nepsala jsem vám sem, protože jsem měla ještě co dělat se školou, no víte, v devítce toho na nás navalili docela dost hned v záři. Mno. Úžasný. Ale pravda, že to říkali. Až na fyzikáře, ten neříká nikdy nic. Prej hned první hodinu: ,,odpor je 7 ómů, napětí je... ...tak a dělejte!'' Tss všichni to s náma znova proberou a on takhle. To už je prostě on. Možná proto ho tak nenávidim!



V pátek jsem byla s L. venku. Jenom s ní jdou dělat takový šílenosi. :D Však vy, co máte můj facebook, můžete vidět na videu jak jsme vypadaly. :D prej: ,,Jááu mravenec'' ,,Hajzl'' No to je v tom videu slyšet taky. Kdo by to chtěl vidět a nemáte můj fb, napiště pod článek, přihodím sem odkaz na youtubku. :D
2 minutes later...
Sakráá ona mě ještě neoznačila. :D Tak na xichtknížce toho nic moc neuvidíte. :D No možná... :D A víte co? Žádnej odkaz do komentářů nebude. :D Najděte si ho. je to celkem jednoduchý. Řekla bych, že až mooooooooc! :D
A ten kdo ho najde, ostatním neříkat. :D

Ale tak ikdyby jste to video přesto nenašli, ták aspoň nás popíšu.:d
L. měla černý prostřihaný legíny, prostřihaný triko a puntíkovanou kravatu. :D Já měla pruhovaný legíny s pruhovanou kravatou a modrým prostříhaným trikem. K tomu jsme byli obě zmalovaný jak malý děti, které si půjčí máminu rtěnku. :D
A k tomu nám děsně hrabalo. :D No moc. :D

Jenže, pak jsme vyšly do města, né úplně do centra, ale prostě na okraj města... jo obcházely jsme sice čtyřproudovku kde jezdí MHD a docela hodně kamionů i busů, ale nějak si to v tu chvíli neuvědomujete. :D Po hodině jsme došly do lesa, noo došly, vlastně jsme jely na kole. Ale to je vedlejší. :D Bylo docela dost momentů, hlavně, když pak tam přišli nějací kluci, mohlo jim být tak 13,14 a začali se vyptávat, z jakýho ústavu jsme zdrhly. :D no moc. :D My jsme si tam z nich dělaly prdel, že z Bohnic a že jsme přijely stopem. Pak se nás zeptal, jestli nás včera nehledal armádní vrtulník. Prej my: BINGO! :D Už nic víc vám neřeknu, to bych tu byla do pondělí. :P

Článek je sice ''drobet'' zamotaný, ale podstatu už jsem řekla. :D
mějte se prdi. :D

my dreams.

6. září 2011 v 18:59 | Couturiere. |  Moje noční sny
TT mě k tomu přivedla, měla jsem to sice v plánu už dřív, ale noo prostě se to nestihlo. :D
______________________________________________________________________

Tohle se mi zádlo 11.8.2011, zvláštní, ten den měla moje kámoška narozky. :D

MOLLY A RUDY


Byla jsem s máti ve zverimexu, v oddělení vodních zvířat, kde jsem se rozhodla, že si koupím takové zelené rybičky, které plavaly v také zelené vodě. Označené byli nějak M1 . Řekla jsem máti, že bych takovou rybičku chtěla a ona kupodivu nic nenamítala. Tak jsem si šla vylovit 4 rybičky, když jsem nabírala třetí, slyším mámu, jak vykládá nějaké rodině něco v tom smyslu, že je stejně dokážu i utopit. Tak jsem se otočila zpátky a místo zelených rybiček M1 za 35,- jsem si chtěla vzít takové bílé kuličky, za 20,-. Ty jsem ale nechtěla, tak jsem řekla, že nevím a máti šla rovnou zaplatit ty tři, co už jsem v pytlíčku měla. Tak jsme je šly zaplatit, a protože to dohromady stálo 120,- (vím, že ve skutečnosti ne) tak máti nejdříve rozřízla normálním nožem stokorunu na čtyři části, potom se jí nechtělo rozdělovat další peníze, tak jsem přistrčila svojí stovku. Máti na ty čtyři části ještě nakapala kečup. Pokladní si teda peníze s hnusem ve tváři vzala a povídala, že nechápe, proč vlastně, jsme polévali ty peníze tím kečupem. I když mě z toho vlastně mohla vynechat. Tak ty čtyři části se z nějakého zvláštního důvodu, proměnil y na kovový, 3 padesátikoruny a jednu dvacku. Vrátila mi do peněženky tedy tu dvacku, pytlíček s rybičkami scvakla čtyřmi cvoky a šly jsme domů. Doma jsem si rybičky dala do kulatého akvária.
O chvíli později jsem si vzpomněla, že s mám seznámit s jednou Jessiky kamarádkou, která bydlela o pár bytů dál. Tak jsem šla, měla jsem v ruce hadici a stěžovala si, že snad nikde nepřejdu suchou nohou. Tak si to teda šinu přes chodník, v ruce tu gumovou věc. Najednou slyším máti, jak na mě něco volá a já si uvědomila, že jsem doma nechala jen tak ležet Molly a Rudy. Utíkala jsem, co mi nohy stačili za těmahle dvěma, dokonce i domovní dveře jsem prolítla, ani boty sem si nesundala. Prostě jsem vzala brčko, a začala jim tam foukat bublinky, jelikož rybičky toto potřebují. Zajímavý, že tu třetí jsem si nepojmenovala.
Nejspíš další den, se odehrával u babičky, kdy jsem přišla zvenku. Napadlo mě, že rybičkám zase půjdu nafoukat trochu bublinek do akvária, jenže jsem je na tom místě nenašla. Tak jsem se babičky v panice a ve strachu z toho, že je vyhodila, zeptala kde, jako jsou Molly a Rudy?. Ona ukázala, že něco je ve verandě na sušáku a já jsem přes síň utíkala podívat, jestli jsou to opravdu ony. A ano byly, byly zabaleny ve starém dědově kabátu. Rozbalila jsem to a najednou vidím moji Molly a mého Rudyho, jak se plácají v pytlíčku a bezmocně lapají po vzduchu.

Morbidní konec co? :D

Tohle se mi zdálo 21/08/2011 a je to takéé noo uvidíte. :D
_____________________________________________________________________

POSLEDNÍ DNY ZEMĚ

Vše to začalo tak, že jsem s mámou a ještě s nějakou třetí osobou, mám dojem, že to byla žena, stáli na Českobudějovické křižovatce Pražská x Strakonická. Já jsem stála směre k hasičům, moje máti směrem na Vltavu a ta třetí osoba směrem na Třeboň. Najednou tak koukám na oblohu a vidím stříbrnou kouli. Byla daleko menší než mrak, ale přesto jsem jí dokázala dobře rozpoznat, nebylo to nic co bych znala ze Země. Řekla jsem to mámě, nejspíš jsem jí to ale neměla říkat, spadla do příšerné paniky, takovou paniku jsem ještě nezažila, prostě jsem se chytala mámy a přitom jsem měla sto chutí utéct, pořád dokola! Ale příliš jsem se bála. Potom mě najednou napadlo, že to začnu točit, v tom okamžiku se můj UFO rychle vzdaloval, mezi čímž se rozdělil na dva kusy a potom hned na čtyři. Bála jsem se pak jít domů tak, jako nikdy.
Další část se odehrávala u mě doma, kdy jsem nad mím stolem měla ve skutečnosti neexistující dveře na balkon. Bydleli jsme v prvním patře s balkonem, který měl takové to typické kovové zábradlí. Dělala jsem si něco na počítači a vedle mě stála Dee (vůbec si nevybavuju, jak vypadala), ano ta Dee, s kterou jsem spřátelená. Řekla, že mi ukáže nějaké taneční pohyby, ale jelikož v mém pokoji nebylo místo, vylezla těmi neexistujícími dveřmi na balkon a v té příšerné tmě začala tančit. Zkoušela jsem z jakého úhlu ji uvidím víc. Náhle jsem na obloze za ní zahlédla další stříbrnou kouli, neřekla jsem jí to. Asi po 5 sekundách se ozvala příšerná rána, absolutně jsem neměla tušení co by to mohlo být… …nejspíš jsem zase zpanikařila, začala jsem zavírat a otvírat mé okno, nakonec jsem ho jenom přivřela a zeptala se Dee, jestli je v pořádku, ona na to jenom však: ,,asi jenom čert (smích).'' ,,Tyvole Dee, nedělej si prdel, tohle neni srandovní!!'' ,,No jo, byla to nějaká ještěrka.. ! (další smích - tentokrát krapet opileckej)'' ,,Pojď domu, Dee, pojď domu!. Tohle není normální!'' Naléhala jsem na ní ,,Néééé (opět opilecky)'' Namítala. ,,Dee, tyvole, prosím!! Tohle fakt…... chápej, já se o tebe bojim!!'' Nakonec jsem jí přemluvila. No jo, jenže jsem tak trochu zapomněla zavřít to 'okno' , podívala jsem se z něho a opravdu tam dole pod židlí vidim ještěrčí nohy. Byli spíše větší, než ještěrčí, řekla bych.. leguánské nohy - to je přesnější. Hodila jsem tedy na tu 'ještěrku' pilník na nehty…. ….netrefila jsem se. Házela jsem po ní další věci, ale nikdy jsem se netrefila, pak se ten 'leguán' rozběh či co a chtěl skočit do mého okna, to jsem mu zatrhla tím, že jsem ho ryhle zavřela. [kupodivu…, to bych od sebe nečekala :D (Mám výtlem z mého snu :D)].
Příští část se odehrávala u mé babičky, kdy jsme seděli v kuchyni, bylo hezké odpoledne, já si něco dělala na stole, máma si četla a třetí seděla na gauči a dělala něco, co bylo mému snu nepřístupno. Nejspíš mě už boleli oči od toho čmárání na stole (?), tak jsem zvedla hlavu a v tom vidím, jak je na obloze ta další stříbrná koule, koukala zpod mraku, který se zvolna pohyboval nad naším lesem. Ještě ale aby toho nebylo málo, měla jsem pocit, že se náš dům vznáší, protože se země začala šílené třást, ale naše hladiny pití byli stále vodorovné. Opět jsem to řekla mámě a dalším osobám/osobě v místnosti, ty si ale pouze odvětili ,,hmmm'' jako to dělají rodiče malých dětí, když se jich jejich miláčci neustále na něco vyptávají a pořád jim něco ukazují, prostě neutrální hmmm. Potom to ale šlo do větších extrému, kdy jsem úplně cítila, jak se náš barák vzdaluje od povrchu Země, přesto jsem ale věděla, že jakoby na něčem držel, někdo ho nemohl odtrhnout od základů. Šlo to ale do ještě větších extrémů, přinichž začali být osoby v místnosti mírně neklidní. Měla jsem jednu velkou vidinu, jakoby vnitřku auta, kdy různé lidi vtahovala nějaká zvláštní velká turbína, chytali se všeho, co mohli, motoru, nádrže, různých drátků. Nakonec to ale nikdo nedokázal. Vidina přestala. Byla jsem v tom sama, sama jsem cítila to, že tohle je hodně (a když říkam hodně, myslím tím hodně hodně) divný. Protože si toho ještě nikdo nevšiml, kromě mě. Alespoň v naší místnosti. Najednou jakoby se všechno pod námi, náš bazén, lesy, i my odráželi na nebi i na stropě, udělala se tma, ale strop a odlesky na něm byli stále zřetelné, proto jsem mohla pozorovat, že je toto zrcadlo rozděleno na čtverečky v průměru asi tak 20-30 cm. Pod námi byli jen černočerná temnota, prakticky jsem viděla jenom strop a všechno, co bylo původně dole, bylo najednou nahoře. Další záchvat paniky. Osoby v naší místnosti byli ale stejně tak klidní, jako na začátku.
Najednou jsem opět byla v nějakém zvláštním bytě, možná u mé tety, ale vypadalo to tam trošku jinak. Nevím. Byla jsem si jistá, že toto je začátek konce světa, proto jsem se to řekla i nahlas: ,,Tohle je konec světa, určitě. :( '' Zeptala jsem se mámy, jestli si to také myslí, ta pravila,, Ano, jsem pěvně přesvědčená, že toto je konec světa.''

Vím, že je to všechno přeplácané, ale sny prostě neumím psát. :DDDD

_____________________________________________________________
Obdiv pro všechny, kdo to celý přečtou. :D
_____________________________________________________________

+ k dlouhému článku dlouhá anketa. :D :D :D


twitstamp.com